V průběhu listopadové soboty se v Designlabu na University of Twente sešlo na padesát vybraných občanů z celého Nizozemska, aby zde diskutovali o budoucích možnostech využití nanotechnologií ve zdravotnictví. Účastníci vedli velmi živé diskuse nad možnými podobami ideálního systému zdravotnictví, který by využíval celou řadu různých nanotechnologických aplikací. Jaké by to bylo žít s nanočipem v těle, který by průběžně analyzoval složení krve a upozorňoval na eventuální odchylky od normálních hodnot? Mohly by v budoucnu domácí zdravotní testy nahradit návštěvy u praktického lékaře? Pokud ano, jak by to změnilo systém poskytování zdravotní péče?
Obdobné občanské konzultace, zaměřené na využití nanotechnologií v potravinářství a v energetice byly uspořádány také v České republice a ve Španělsku. Jejich cíle byly totožné: identifikovat společenské hodnoty
a obavy spojené s vývojem a využitím nanotechnologií v různých oblastech. V menších skupinkách bylo diskutováno o možných budoucích aplikacích nanotechnologií a posléze byla navrhována ideální podoba a funkce těchto technologií. Na závěr byly formulovány konkrétní vzkazy různým klíčovým aktérům.
V oblasti zdravotnictví byly jako výchozí bod pro následné diskuze použity tři konkrétní příklady využití nanotechnologií – (1) v zařízeních pro monitorování zdravotního stavu, (2) včasné diagnózy a (3) pro regenerativní lékařství. Většina účastníků občanské konzultace spatřovala přínosy těchto nanotechnologických aplikací zejména v oblasti prevence vzniku mnoha onemocnění (např. rakoviny), zvýšení účinnosti jejich léčby (např. cukrovky) nebo tím, že se sníží zátěž, která je kladená na pacienta v průběhu léčby.
Účastníci občanské konzultace formulovali také řadu obav a přání, která by měla být při postupném zavádění nanotechnologií ve zdravotnictví zohledněna. Obavy a přání se nejčastěji týkaly otázek spojených s bezpečností a udržitelností vývoje nanotechnologií, jejich dostupností, autonomního provozu, spolehlivostí naměřených údajů a jejich správnou interpretací, a zejména pak jejich bezpečností a ochranou soukromí.
Občané častokrát zdůrazňovali, že hlavním cílem vývoje technologií ve zdravotnictví by mělo vždy být zvýšení kvality života obyvatel. Zavádění technologií do zdravotnictví by tedy mělo být primárně založeno na konkrétní potřebě na straně poptávky (pacientů či zdravotnických zařízení). Další obavou bylo, že některé aplikace technologií by mohly potenciálně přispět k větší polarizaci společnosti – například nábožensky založení pacienti by mohli odmítat podstoupit metody regenerativního lékařství, specifická očkování nebo genetické technologie. Používání některých dalších technologií by také ze strany pacientů vyžadovalo jistou úroveň digitální gramotnosti. Mnoho účastníků také zmínilo obavu ohledně dat získaných z monitorovacích a diagnostických zařízeních, zejména co se týče bezpečnosti jejich ukládání, přístupnosti a vlastnictví. Tyto obavy se v mnohém kryjí s nedůvěrou spojenou se zaváděním tzv. elektronické složky pacienta, v Nizozemsku velmi kontroverzním tématem.
Účastníci i organizátoři hodnotili proběhlou občanskou konzultaci velmi pozitivně. Občané přišli se zajímavými a neotřelými pohledy na danou problematiku; výstupy budou využity v navazujícím workshopu s klíčovými aktéry (zástupci výzkumného a podnikatelského sektoru, občanské společnosti a veřejné správy), který se bude konat na přelomu února a března 2019.
