Projekt GoNano staví na předpokladu, že nanotechnologiím se pravděpodobněji dostane širšího přijetí, pokud v počátečních fázích inovací zohlední hodnoty a obavy veřejnosti. Aby bylo možné tuto hypotézu otestovat, bude projekt GoNano organizovat procesy společné tvorby v různých oblastech využívání nanotechnologií (potraviny, zdraví a energetika), které budou v sobě kombinovat on-line konzultace, osobní kontakty s občany a workshopy s relevantními aktéry. Více informací o našem přístupu naleznete v obecném úvodu k projektu GoNano.
Proces společné tvorby v oblasti potravin povede český partner, Technologické centrum Akademie věd České republiky (TC AV ČR). TC AV ČR zorganizuje v České republice několik občanských konzultací a workshopů s klíčovými aktéry, aby zjistilo postoje veřejnosti a přineslo tyto poznatky do probíhajícího výzkumu a inovací v oblasti potravin.
Upcoming event 28th February 2019, Prague
Nano a potraviny
V rámci řetězce výroby potravin existuje mnoho možných využití nanotechnologie. Při zpracování potravin mohou být nanočástice například použity ke zlepšení chuti, struktury a nutriční hodnoty našich jídel. Další oblastí použití je balení potravin, kde antimikrobiální povlaky mohou pomoci, aby balené potraviny zůstaly déle čerstvé nebo aby signální molekuly mohly ohlásit případnou kontaminaci potravin. V zemědělství by nanočástice mohly umožnit cílenější dodávku chemických látek a snížit tak používání pesticidů nebo hnojiv. Schopnost vytvářet jednotlivé molekuly také otevírá nové možnosti v oblasti takzvaných „funkčních potravin“, tedy potravin specificky určených k poskytování zdravotních výhod lidem, kteří je konzumují. A to jsou jen některé příklady možného využití nanotechnologií oblasti potravin, které se v současné době zkoumají. Podrobnější přehled oblastí využití nanotechnologií v potravinářství naleznete například v knize Nanotechnology Applications in Food, kterou vydali Alexandru Grumezescu a Alexandra Oprea. Dobrý článek o problematice nano a potravin vyšel v deníku The Guardian pod názvem What you need to know about nano-food, tedy v překladu Co potřebujete vědět o nanopotravinách.
Nanobezpečnost
Přes všechny možnosti, které nanotechnologie nabízejí, není jejich použití v potravinách zcela bez problémů. Jednou z takových výzev je stanovení bezpečnosti potravin. Potraviny jsou přísně regulovanou oblastí, takže přijetí nových potravinářských výrobků a procesů závisí na rozsáhlém testování jejich bezpečnosti. Avšak vzhledem k tomu, že ještě zcela nechápeme chování nanočástic ve všech jejich různých tvarech a formách a jejich interakce s lidským tělem, je obtížné vyvodit konečné závěry ohledně jejich bezpečnosti. Navzdory intenzivnímu výzkumu nanobezpečnosti v posledních letech je riziko i poměrně „běžných“ nanočástic (např. nanokřemík ve vyráběných potravinách), nejednoznačné. Ještě silněji tato problematika rezonuje u nově vytvářených nanočástic, u kterých lze očekávat, že s pokračujícím výzkumem v tomto oboru vstoupí na trh.
Je obtížné určit současnou úlohu nanotechnologií při výrobě potravin. Seznam spotřebitelských výrobků obsahujících nanomateriály vytvořený Centrem Woodrow Wilsona pro vědu obsahuje aktuálně v kategorii potravin a nápojů 118 výrobků: http://www.nanotechproject.org/cpi/browse/categories/food-and-beverage/, ale může jich být i více. Zčásti i z důvodu obav, jak může veřejnost reagovat, je potravinářský průmysl ohledně spojování nanotechnologií s jejich výrobky opatrný.
Řízení inovací
To naznačuje, že postoje veřejnosti k nanotechnologiím jsou pro míru jejich zavádění do výroby potravin rozhodující. Veřejný průzkum v rámci evropského projektu NanoDiode v tomto ohledu zjistil, že evropští občané obecně nanotechnologie vítají, ale zaujímají rezervovanější postoj, pokud se používají v potravinách nebo kosmetice. Tento nesnadný vztah mezi technologickými inovacemi a konzumací potravin potvrdily i další studie, jako byla třeba nedávná studie veřejného mínění Eurobarometr ohledně budoucích inovací, vědy a technologií (pdf).
Vnímání veřejnosti neurčuje pouze neexistence vyčíslitelného rizika, ale také morální a politické úvahy stojící v pozadí. Kromě otázky: „Je to bezpečné?“, hrají roli i hlubší otázky, týkající se role technologií v naší společnosti. Například, zda bychom se měli v boji proti nadcházející globální epidemii cukrovky spoléhat na technologické inovace (např. vyrábět zdravější majonézu) nebo majonéz prostě konzumovat v menším množství?
Společná tvorba
Technologické centrum Akademie věd České republiky (TC AV ČR) uspořádá v České republice několik občanských konzultací a workshopů s klíčovými aktéry, aby vyhodnotilo postoje veřejnosti a předalo tyto poznatky probíhajícímu výzkumu a inovacím v oblasti potravin. Oba další partneři projektu GoNano, Univerzita Twente (UT) a evropská pobočka Královského technologického ústavu v Melbourne (RMIT), spustí paralelní procesy společné tvorby v oblasti zdraví, resp. energií.