V rámci širší konzultace odborníků s veřejností se v Technologickém centru AV ČR uskutečnilo setkání odborníků, občanů, zástupců médií a státní správy. Experti reagovali na požadavky občanů – některé byly vysvětleny a odmítnuty, jiné byly doplněny či dokonce vedly k rozpracování výzkumných témat a konkrétních návrhů nanoproduktů. Obecně byla ale debata přinejmenším důležitým zamyšlením nad tím, jak odlišně vnímá nanotechnologie v potravinářství veřejnost a jak tyto odlišnosti mohou v budoucím výzkumu a vývoji využít odborníci.
Po setkání odborníků v Nizozemsku se 28. února v sídle Technologického centra AV ČR odehrálo další ze série setkání evropského projektu GoNano. Tématem setkání byly nanotechnologie v potravinářství. Úvodní části dominovaly prezentace projektové manažerky Lenky Hebákové a tria známých osobností současné nanotechnologické komunity v Čechách: Jiří Kůs uvedl několik příkladů možných užitečných aplikací nanotechnologií v potravinářství. Ať by to byla méně tučná a sladká nanozmrzlina – ačkoli na chuti bychom to nepoznali, anebo senzory obsažené v obalech místo data trvanlivosti (více zde: https://jirikus.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=702486), Luboš Komárek představil své úspěchy v klastru Nanoprogress a Jan Buk přiblížil to, jak vypadají nanofiltry Pardamu, a v čem jsou jejich přednosti oproti jiným současným filtračním systémům.
Od současného stavu nanotechnologií se debata přetočila k primárnímu cíli setkání, a tím bylo zamyšlení nejrůznějších odborníků – vědců a výzkumníků, lidí z byznysu, státu, médií a občanské společnosti nad tím, na jakých názorech veřejnosti lze postavit relevantní výzkumný směr, a k jakým konkrétním produktům může takovýto směr vést.
Skupiny se rozdělily dle témat na (a) Chytré potravinové obaly, (b) Nanofiltry a (c) Potraviny nového typu. V nich se pak odborníci zamýšleli nad jednotlivými vzkazy občanů. Po chvíli bylo zřejmé, že některé byly považovány za relevantnější než jiné. Obecně srozumitelnými a odborníky potvrzenými požadavky na nové aplikace nanotechnologií byl bezpochyby požadavek standardizace, nastavení jasných kontrolních mechanismů a bezpečnosti, v detailech se ale skupiny už začaly výrazně lišit: pro některé odborníky byly obavy z nanočástic znakem nepochopení, že nanotechnologie jsou primárně metodou, různými formami práce a zkoumání toho co nás obklopuje v nanoměřítku: Jinými slovy, každodenně jsme obklopováni nanočásticemi, pročež se zdá být obava z nich vlastně problémem hodným vysvětlení spíše než nutností něco preventivně činit.
V pracovní skupině věnující se novým potravinám právě nanočástice vedly přímo k výzkumnému směru a návrhu možných produktů. Šíře rozebraným tématem se stejně tak stalo téma prázdné potraviny, kterou by si každý přizpůsobil dle své potřeby. Experti ve skupině nových potravin zároveň předpokládali, že téma bezpečnosti jako nejdůležitější téma se může v budoucnosti změnit a mnohem větší roli pak bude hrát třeba úspora času.
Odborníci věnující se nanofiltrům zase přišli s několika návrhy týkajícími se filtrace vody – ta by se např. měla zaměřit spíše na filtrování „odpadních“ tekutin (kupř. při produkci vína) než na cokoli jiného. Filtrace by stejně tak nemusela probíhat jen pomocí filtračního systému, nýbrž by mohly být využity i modifikované formy bakterií. Experti zároveň nepředpokládali, že by odpad z nanofiltrů měl být tak palčivým tématem – celkové množství takovéhoto odpadu není nikterak velké. Zároveň je z hlediska nanoodpadu důležité rozlišovat mezi nanočásticemi a nanovlákny. Je třeba být obezřetný právě vůči chemickým vláknům, která jsou nerozložitelná, a lze je eliminovat pouze spalováním.
Pracovní skupina chytrých obalů hojně diskutovala o požadavku samorozložitelnosti obalů, který se zdál být v přímém rozporu s požadavkem větší a dlouhotrvající čerstvosti a bezpečnosti potravin. Účastníci se zároveň shodli na nutnosti vysvětlovat veřejnosti nanotechnologie a jejich různá využití, a to všemi dostupnými kanály včetně médií či dlouhodobě vzděláváním, neboť některým účastníkům právě obecné obavy z nanočástic připomínaly dřívější rozsáhlou debatu o geneticky modifikovaných potravinách, a to jak svou formou, tak i podobou těchto obav.
Vize blízké budoucnosti očima expertů
V neposlední řadě vedlo setkání k návrhům výzkumných směrů, které by dle expertů do budoucna stály za rozpracování. V případě nových potravin se experti zaměřili právě na kontroverzní téma nanočástic a velmi silnou společenskou poptávku po bezpečnosti – navrhli tak zaměřit se na detekci nanočástic v jídle spolu s dalšími opatřeními, stejně jako využití nanočástic pro případnou úpravu budoucích potravin. Odborníci ve skupině nanofiltrů se věnovali možnému rozšíření využití nanofiltrů na vodu, i na další potravinářské produkty, které s filtrací úzce souvisí. Odborníci v případě chytrých obalů se orientovali na popis ideální podoby obalu, který by potravinu chránil jak zvenčí, tak zevnitř, např. proti kontaminaci bakteriemi, jak v případě masa, tak i zeleniny.
Závěr
Setkání poukázalo přinejmenším na nutnost debaty mezi různými aktéry a potenciálními uživateli, neboť se zdá, že jsou nanotechnologie z velké části obtěžkány různými domněnkami a představami, které neodpovídají skutečnosti. Je třeba poučit se z předchozích debat např. o geneticky modifikovaných potravinách, aby nanotechnologie netrpěly jak přespřílišnou skepsí, tak na druhou stranu i přehnaným entuziasmem. Ostatně konkrétní vize a návrhy produktů ze strany expertů ukazují, že velká část zpětné vazby občanů je užitečná a může být efektivně využita pro další vývoj.